Strategie, úspory i místní obnovitelné zdroje. České teplárny potřebují změnu    

Tisková zpráva, 1. 11. 2022: Strategie pro vytápění a chlazení budov v obcích, důraz na úspory energie nebo zapojení lokálních obnovitelných zdrojů a odpadního tepla, to jsou základní stavební kameny naší teplárenské soustavy, tak jak by mohla vypadat v blízké budoucnosti. K těmto závěrům dospěly v nových studiích týmy expertů z Fakulty elektrotechnické ČVUT a konzultačních společností PORSENNA a Enviros. Doporučení pro modernizaci a dekarbonizaci českého teplárenství připravená společností Budovy21 dnes diskutují na odborném workshopu zástupci resortů průmyslu a obchodu, životního prostředí a místního rozvoje a Teplárenského sdružení.

Přehledová studie z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT)ukazuje potřebu strategického přístupu k teplárenství na úrovni každé lokality. To znamená, že obce či kraje musí kvalifikovaně posoudit budoucí potřebu odběrů tepla a zohlednit vlastnickou strukturu využívané teplárenské soustavy.

Případové studie k dekarbonizaci teplárenství ve dvou konkrétních, ale anonymizovaných lokalitách v ČR zpracoval tým PORSENNY a Envirosu. Obě došly k závěru, že dekarbonizace teplárenského sektoru spočívá v mnohem hlubší proměně celého odvětví, zejména v důkladném strategickém plánování a výrazném snížení spotřeby dodávaného tepla. Z jedné z nich pak přímo vyplývá, že již̌ k roku 2023 lze očekávat snížení́ emisní́ stopy v řádu desítek procent, do roku 2050 by bylo možné dosáhnout uhlíkové́ neutrality.

Architektura přístupu by měla být podle aktuálních doporučení následující:

Strategické plánování

Celý proces dálkového vytápění musí být plánován strategicky na úrovni měst a obcí, a zapojit do hledání řešení nejen teplárny, ale i odběratele tepla, tedy firmy, instituce i jednotlivé spotřebitele. Pokud budou využity další nezávislé zdroje tepla, je potřeba do procesu zahrnout i ty, aby byla zajištěna jejich dlouhodobá dostupnost. Posouzení budoucích odběrů tepla a jejich hustoty je třeba provádět po jednotlivých čtvrtích města, či větvích teplárenské soustavy.

Úspory energie

U spotřebitelů lze podle obou studií dosáhnout úspory tepla o zhruba 50 procent oproti současné spotřebě. To výrazně usnadní také hledání zdrojů pro plně dekarbonizovanou soustavu. Zároveň mohou teplárny uspořit energii v rozvodech, tedy na straně distribuce tepla.   

Využití odpadního tepla

Na straně zdrojů doporučují obě studie teplárnám využívat odpadní teplo, například vysokopotenciální odpadní teplo z výrobních procesů nebo nízkopotenciální teplo například z chlazení supermarketů, skladů, z čistíren odpadních vod, datacenter a podobně. Z něj je možné získat větší teplotu pomocí velkých tepelných čerpadel.

Lokální a další zdroje

Studie zmiňují také možnosti zapojení biometanu, místní udržitelné biomasy nebo využití energie ze spalování vytříděného a upraveného odpadu. Je možné, že v některých oblastech bude vhodné využívat malé obnovitelné zdroje jako jsou tepelná čerpadla nebo solární panely.

Diverzifikace dodávek paliv

Až jako poslední možnost přichází na řadu diverzifikace externích dodávek paliv, například zeleného vodíku pro špičkové zdroje, pokud bude v dostatečné míře k dispozici.

Změna obchodního modelu

Příležitostí i podmínkou udržení konkurenceschopnosti teplárenství bude změna obchodního modelu sektoru. Z pouhého dodavatele tepla by se měly teplárny proměnit v dodavatele služby, tedy zajištění tepelného komfortu v budovách. Konečným odběratelům by tak zajišťovaly energeticky úsporná opatření, monitoring a regulaci tepla, ale i realizaci a provoz lokálních zdrojů tepla a přípravy teplé vody. Nově připojovaným subjektům pak technologickou podporu.

Petr Holub, ředitel společnosti Budovy21, která vznik obou studií iniciovala, říká:

„Teplárny představují v debatě o české energetice pomyslného slona v obývacím pokoji. Dodávají teplo do každé třetí domácnosti, masivně spoléhají na problematické spalování uhlí a zemního plynu a trajektorie jejich proměny přitom stále není jasná. To se ale musí změnit, pro zajištění čistého a dostupného tepla pro české domácnosti i instituce jde totiž o klíčové odvětví. Díky novým studiím víme, že by si obce měly začít zpracovávat svoje plány vytápění, ve kterých zohlední možnosti renovace budov, využití odpadního tepla ze supermarketů, skladů, nebo datacenter pomocí velkých tepelných čerpadel a poté optimální mix dostupných místních zdrojů.“

Michaela Valentová, Fakulta elektrotechnická, ČVUT říká:

„Žádná úspěšná dlouhodobá změna se neobejde bez dobrého plánu. To platí i pro teplárenství. Obce ve spolupráci s kraji musí začít zpracovávat závazné plány vytápění, podle kterých budou výrobu a dodávky tepla řídit. S několikaletým předstihem tak lze například naplánovat kvalitní zateplení domů na místním sídlišti včetně zapojení tepelných čerpadel, solárních panelů nebo výtopny na štěpku. Jinde může město zajistit dodávky tepla třeba využitím odpadního tepla z místních supermarketů, čističky odpadních vod nebo skladů.“

Miroslav Šafařík, výkonný ředitel společnosti PORSENNA, říká:

„Obchodní model, kdy teplo proudí z jednoho velkého zdroje přímo nebo přes prostředníka ke spotřebitelům, už zastaral. Neumožňuje spotřebitelům přehledně regulovat svou spotřebu a vlastně ani platit jen za to, co skutečně spotřebují. Teplárny by se proto měly chopit příležitosti a začít místo komodity, kterou je teplo, nabízet zákazníkům celkové energetické služby včetně poradenství, energetického managementu a realizace energetických úspor. Tj. chopit se konceptu „teplo jako služba“.“   

Aktuální stav, tedy výroba tepla z fosilních paliv, se neslučuje s dlouhodobými evropskými cíli na klimatickou neutralitu, energetickou bezpečnost a geopolitickou stabilitu, tak jak je známe z klimatického balíčku Fit for 55 a plánu RePower EU na odstřižení závislosti EU na fosilních palivech z Ruska.

České teplárenství v číslech

Na dálkový zdroj tepla spoléhají v ČR téměř 4 miliony lidí. Teplárny zásobují teplem přibližně každou 3 domácnost. Kromě toho vytápí i průmyslové podniky, nemocnice, úřady, školy a další subjekty.  

Infografiky ke stažení

Zdroje:

Budovy21: Dekarbonizace teplárenství – doporučení. Červenec 2022

Valentová M., Knápek J., Kubín A., Vašíček, J.: Dekarbonizace teplárenství: Strategický, regulační a technologicko-ekonomický rámec v České republice. České vysoké učení technické v Praze, 2022

Porsenna a Enviros: Případové studie k dekarbonizaci teplárenství. Praha, 2022 

Celé doporučení k dekarbonizaci teplárenství včetně obou studií je k dispozici na tomto odkazu: https://www.budovy21.cz/dekarbonizace-teplarenstvi-doporuceni/