EU chce bezemisní novostavby a rychlejší tempo renovací.  Údajné „plošné zateplování“ nehrozí.

24. 3. 2023: Stanovisko profesních sdružení

EU chce v rámci směrnice o energetické náročnosti budov motivovat členské státy, aby výrazně zrychlily tempo renovací budov. Aktuálně schválený dokument zatím ale pouze vyjadřuje stanovisko Evropského parlamentu, které se výrazně liší od pozice členských států, jejichž hlas zastupuje Rada EU. Žádné nové povinnosti pro majitele nemovitostí nejsou dojednány. Smysl směrnice a tím i vzkaz pro vlády členských zemí je ale už teď jasný: zrychlit tempo renovací budov a podpořit ho poradenstvím, nízkoúročenými půjčkami, informační kampaní a dalšími nástroji.

Kvalitní renovace budovy dokáže snížit náklady na její provoz o 70 až 90 %. Návratnost činí při současných cenách energie je kolem 10 let. Budovy zodpovídají v Evropské unii za 40 % spotřeby energie a za 36 % emisí skleníkových plynů. Jejich úspornější provoz je nutný pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Zároveň se tím domácnosti a instituce zajistí proti vysokým cenám energie a státy zvýší svojí energetickou bezpečnost.

Pozice Rady EU

Stanovisko Rady EU, tedy členských států, dojednané 25. října 2022 za českého předsednictví, požaduje, aby novostavby nad 2000 metrů čtverečních byly od roku 2028 bezemisní, všechny novostavby by pak měly být bezemisní od roku 2030. Do roku 2030 by pak mělo být zrenovováno 15 % nejhorších budov a do roku 2034 dalších 10 %. Pro bytové domy by stát musel nabídnout takové prostředí, aby sledovaly progresivní renovační trajektorii a do roku 2033 byly průměrně v energetické třídě D. Rodinné domy navrhují členské státy vyjmout.

Pozice Evropského parlamentu

Evropský parlament svou pozici přijal 14. března 2023. Parlament navrhuje, aby se všechny nové veřejné budovy stavěly v bezemisním standardu od roku 2026, všechny budovy pak od roku 2028. Od stejného roku navrhuje parlament využití solární energie na nových budovách, pokud to je technicky a ekonomicky možné. Od roku 2032 by stejné opatření mělo platit i pro budovy procházejí větší renovací. Co se týče povinných renovací, ty by měly platit pro obytné budovy v nejhorších energetických třídách F a G a to od roku 2030. O tři roky dříve by stejné nařízení mělo platit pro ostatní budovy v těchto dvou nejhorších energetických třídách. Členské státy pak mohou z této povinnosti do roku 2037 vyjmout až 22 % budov.

Další postup

Nyní začínají tzv. trialogy, tedy evropská jednání o návrhu směrnice mezi Radou, Parlamentem a Komisí. Tato jednání vždy vede předsednická země EU, u této směrnice se očekává, že ji bude řídit v rámci svého předsednictví až Španělsko od července tohoto roku. Kompromisní stanovisko mezi návrhem evropského parlamentu a Rady EU by tak mohlo být dojednáno na konci tohoto roku. Poté začne dvouleté transpoziční období, kdy jednotlivé členské státy začnou směrnici zapracovávat do své národní legislativy. Důležité je dodat, že požadavky směrnice se vztahují na členské státy jako celek, až ty musí zajistit podmínky, aby požadavky plnili vlastníci jednotlivých budov.    

Petr Holub, ředitel poradenské společnosti Budovy21, říká:

„Jedna ze dvou evropských pozic k návrhu směrnice o energetické náročnosti budov budí velké vášně. Nicméně teprve začínají trialogy a dá se očekávat, že na konci roku bude výsledný kompromis mezi stanovisky Rady a Parlamentu. Požadavky směrnice se budou vztahovat na členské státy, ne jednotlivé vlastníky budov. Ty pak budou muset zajistit takové prostředí, aby vlastníky motivovaly ke kvalitním renovacím. Z EU k nám na tyto účely proudí obrovské množství prostředků.“

Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu, říká:

„Návrh směrnice vnímáme jako příležitost ke koncepční a dlouhodobé práci vedoucí ke zrychlení a zkvalitnění renovací všech typů budov. Stát by měl podpořit bezplatné energetické poradenství a předprojektovou přípravu, aby si každý mohl rozmyslet, jak k investici do renovace přistoupí. Měl by rozšířit možnosti investiční podpory o zvýhodněné renovační úvěry, které by pomohly předfinancovat a dofinancovat dotaci z programů jako je Nová zelená úsporám. Díky těmto pobídkám můžeme tuto příležitost využít naplno a zároveň se ochránit proti vysokým cenám energie.“

 Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR, říká:

„Výsledná podoba směrnice a z ní vyplývající povinnosti pro jednotlivé členské státy jsou ještě daleko. Ale už nyní by vláda měla dát jasně najevo, že 2 až 3krát rychlejší tempo kvalitního zateplování budov potřebujeme bez ohledu na to, co domluvíme v EU. Musíme také směřovat ke kvalitním projektům, zateplení méně než 20 cm izolantu v této době už nedává smysl. Stavební sektor pak potřebuje předvídatelné a stabilní prostředí, abychom byli schopni poptávku po těchto opatřeních dlouhodobě uspokojit.“