Podpora tepelných čerpadel v Česku funguje, ukazuje studie. Hůř hodnocená je výše dotace a lhůty vyplácení. Po EU ale prodeje strmě klesají
Praha, 21. 10. 2024: Evropské závazky ohledně čisté energie vyžadují, aby bylo do roku 2030 instalováno téměř 60 milionů tepelných čerpadel. Prodeje tepelných čerpadel ale klesají a podle prognóz Evropské asociace tepelných čerpadel (EHPA) jich bude chybět přibližně 15 milionů. Pokles ohrožuje evropskou konkurenceschopnost a v sázce je 170 000 pracovních míst v odvětví. Nová srovnávací zpráva EHPA ukazuje, které země EU mají funkční dotační politiky a kde je nutné přidat.
Zprávu posuzující evropské systémy dotací pro tepelná čerpadla vypracoval polský mezioborový think-tank Reform Institute.Kvalita politik podporujících tepelná čerpadla byla posuzována v Německu, Francii, Spojeném království, Itálii, Polsku, Španělsku, Nizozemsku, Rumunsku, Česku a Švédsku – v zemích, které představují 81 % celkové poptávky domácností v EU a Spojeném království po energii. Cílem zprávy je upozornit na příklady dobré praxe i na časté chyby, které dekarbonizaci brzdí. Jedním se závěrů je, že žádná ze zemí nedělá dost pro to, aby se vypořádala s poklesem prodejů: v první polovině roku 2024 došlo ve srovnání se stejným obdobím loňského roku k poklesu o 47 % .
„Jde o to, aby se zabránilo emisím přibližně 45 milionů tun CO2 ročně. To odpovídá emisím Dánska nebo tří leteckých společností velikosti Ryanairu. Jde o jednu desetinu emisí, která je ještě zapotřebí k dosažení 55% cíle stanoveného pro rok 2030,“ říká Aleksander Śniegocki, generální ředitel Reform Institute a spoluautor studie.
Česko: rostoucí trh s potenciálem
Výzkumníci analyzovali veřejné politiky na podporu tepelných čerpadel v šesti hlavních kategoriích: šíře pokrytí napříč příjmovými skupinami, spravedlivý a snadný přístup k dotacím, dostupnost investic do technologie,záruky likvidity, snížení účtů za energie, kvalita a spolehlivost čerpadel.
Česko dopadlo v mezinárodním srovnání dobře, umístilo se mezi třemi nejlépe hodnocenými zeměmi spolu s Francií, Polskem a Německem. Výhodou zdejší politiky je dle Zprávy EHPA zacílení na zranitelné skupiny, dobrá šíře pokrytí i dostupné informace o dotacích, slabinou naopak nutnost vysokých vlastních investic, dlouhé lhůty vyplácení či nedostatek podpory pro nově stavěné budovy.
Český trh s tepelnými čerpadly patřil v letech 2019-2023 k nejrychleji rostoucím s ročním nárůstem kolem 25-30 %, v roce 2023 ale prodeje poklesly, což pravděpodobně znamenalo stabilizaci poptávky po prudkém nárůstu v roce 2022 v důsledku energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Podle údajů EHPA a Eurostatu se v roce 2022 v Česku prodalo 55 620 tepelných čerpadel.
K dosažení klimatických a energetických závazků potřebujeme zrychlit tempo renovací budov 2-3x, což zahrnuje i výměnu zdroje vytápění například za tepelná čerpadla.
„Instalace tepelného čerpadla sama o sobě majiteli nezaručuje nízké provozní náklady, cena elektřiny je v ČR stále vysoká. Jen komplexní renovace domu zabývající se i primárním problémem – vysokou spotřebou energie – tedy například zateplení přinese v kombinaci s efektivním zdrojem majiteli jistotu stability nízkých provozních nákladů i v době nestabilních cen energie”, uvádí Michal Čejka, konzultant v oblasti energetické náročnosti budov a OZE z Centra pasivního domu.
Počet prodaných tepelných čerpadel na 1000 obyvatel 2019-2023
Žádná země nemůže jít příkladem
Politiky v devíti z deseti zemí jsou klasifikovány jako nedostačivé nebo velmi nedostačivé. Mezi zeměmi hodnocenými celkově jako “průměrné” vede Francie se skóre 69 bodů ze 100. Na druhém místě následuje Česko s 65 body, Polsko a Německo se dělí o třetí místo s 61 body. I na trzích s nejlepšími výsledky je tedy značný prostor pro zlepšení. Žádná ze zemí zatím nezavedla tak robustní politický rámec na podporu plošného rozšíření tepelných čerpadel, aby mohla sloužit jako modelový příklad.
Například na nově vznikajícím trhu s tepelnými čerpadly ve Velké Británii se díky jednoduchým pravidlům a štědrým dotacím podařilo nastartovat růst, ale problémem zůstávají provozní úspory a kontrola kvality. Švédsko, kde je trh tepelných čerpadel nasycen z více než 90 %, se zase potýká s obtížemi při odstraňování zbývajících 50 000 olejových kotlů kvůli nedostatečně cílené podpoře. Nejnižší příčku zaujímá Rumunsko s 21 %, což odráží nejslabší politický rámec.
Špatného skóre dosahovaly země často v oblasti dostupnosti a spravedlnosti nabízených řešení. Většina zemí získala 4 až 5 bodů z 9 možných. V této kategorii se vymykalo Česko, a to díky několika programům specificky zaměřeným na zranitelné skupiny.
Česko: dlouhé čekání na dotace a nízká podpora
Nejvýznamnější českou slabinou je dle Zprávy EHPA fakt, že se na dotaci čeká až dva měsíce po tom, co se investice uskuteční. Zkrácení čekací doby na vyplacení dotace nebo její automatické zahrnutí do faktury za instalaci by mohlo domácnostem dost ulehčit. Dotace by pak mohla být v plné výši odečtena od nákladů spotřebitele, který by jen doplatil zbytek. Nárok by pak uplatnil až dodavatel tepelného čerpadla. Toto řešení se úspěšně používá ve Velké Británii a ve Švédsku.
Česku Zpráva doporučuje také zrychlení zpracovávání žádostí a vyřizování plateb, což souvisí s nutným posílením personálních kapacit. Proces podávání žádostí je v Česku navíc náročnější a vyžaduje podrobné fotografie stávajícího topného systému, což je v rámci EU neobvyklé. Nicméně žádost o dotaci často vyřizuje sama instalační firma v rámci nabízených služeb.
Současně by měla být zavedena povinná kontrola a certifikace montážních firem oprávněných provádět instalace v rámci dotačních programů, jak je tomu ve Spojeném království.
Podle Zprávy je nevýhodou českého systému také nezahrnutí nových budov do dotačních rámců. Dotace jsou sice dostupné pro nové pasivní domy, jiné nově stavěné domy však na podporu nedosáhnou.
Posledním zásadním doporučením je pak zvýšit samotný objem dotace, aby lépe odpovídal celkovým nákladům. Ideálně pak v návaznosti na výši příjmu domácnosti. K dispozici je nyní maximálně 180 000 Kč (přibližně 5 500 EUR) a to pouze pro zranitelné příjemce. Dotace tudíž pokryje pouze cca čtvrtinu nákladů, které se mohou vyšplhat až ke 20 000 EUR. Samotná zranitelnost navíc není vázána na příjmy, ale je odvozena od jiných dávek či od specifického statusu, jako je odchod do důchodu nebo pracovní neschopnost, které však nemusí nutně znamenat, že má domácnost nedostatek prostředků na investice do tepelných čerpadel či je ohrožena energetickou chudobou.
„Podpora tepelných čerpadel pro domácnosti je v Česku součástí dlouhodobého systému dotací v rámci Nové zelené úsporám. Za klíčovou přednost programu považuji jeho kontinuitu, díky které množství instalovaných tepelných čerpadel setrvale roste. Mezi přetrvávající výzvy ale stále patří poměr cen plynu a elektřiny a dále zaměření na zranitelné domácnosti, jež mají omezené finanční prostředky. Je také potřeba posílit možnost konzultací a technické pomoci tak, aby mohly být instalace tepelných čerpadel doplněny vhodnými energeticky úspornými opatřeními na dané budově.“ říká Michaela Valentová z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).
EU: překážky pro cíle 2030
Urychlení zavádění tepelných čerpadel je nezbytné pro dosažení evropských cílů v oblasti energetiky a klimatu. V sázce je také konkurenceschopnost EU, protože výroba tepelných čerpadel je jednou z mála oblastí čistých technologií, v nichž je zatím Evropa se 73 % poptávky pokrytými z domácí produkcesvětovým lídrem. Udržení tohoto postavení bude mít zásadní význam pro budoucí zaměstnanost i energetickou bezpečnost.
Vysoké počáteční investiční náklady na pořízení a instalaci čerpadel způsobují, že tepelná čerpadla jsou pro mnoho evropských domácností nedostupná, zejména pak pro ty, které se potýkají s energetickou chudobou. Problematické jsou také dlouhé čekací doby na příjem dotací a někde i komplikované byrokratické postupy. Systémy podpory navíc obsahují řadu paradoxů: někde například stále běží dotace i na plynová zařízení (právě v Česku dosud dotace pokrývají i hybridní tepelná čerpadla na zemní plyn) a nízké ceny plynu v porovnání s cenami elektřinou.
“Tepelná čerpadla jsou velmi účinným zdrojem, který bude součástí strategie dekarbonizace budov do roku 2050. Stejně tak je ale součástí této strategie zlepšování tepelně-izolačních schopností obálky budovy, instalace řízeného větrání se zpětným získáváním tepla, regulace systému vytápění a chlazení či instalace obnovitelných zdrojů. Uhlíkově neutrální budova v roce 2050 bude obsahovat všechny tyto uvedené prvky, “ dodává Čejka.
Budovy se v EU na spotřebě energie v regionu podílejí přibližně 40 % a na emisích skleníkových plynů 36 %. Na rozdíl od odvětví, jako je doprava, kde existuje plán postupného vyřazení spalovacích motorů do roku 2035, neexistuje žádný komplexní celoevropský plán dekarbonizace vytápění. Současnou politickou situaci v oblasti dekarbonizace sektoru budov – a tedy i zavádění tepelných čerpadel – určuje revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), která vstoupila v platnost v roce 2024. Od roku 2025 ukončuje dotace na instalaci samostatných kotlů na fosilní paliva, zavádí standard pro nové budovy s nulovými emisemi a vyzývá členské státy, aby do roku 2040 plánovaly postupné ukončení vytápění fosilními palivy.
BOX: Programy v Česku
Domácnosti v Česku mohou využít dva hlavní programy financování tepelných čerpadel: Nová zelená úsporám a Kotlíkové dotace. Nová zelená úsporám je dostupná všem domácnostem v Česku, zatímco Kotlíkové dotace jsou určeny speciálně pro zranitelné domácnosti.
Program Kotlíkové dotace označuje za zranitelné příjemce ty, kteří jsou v důchodu, zdravotně postižení nebo pobírají sociální dávky. I přes relativně vysokou úroveň podpory nemusí být pro zranitelné spotřebitele dostatečná vzhledem k současným vysokým cenám tepelných čerpadel a instalací.
Program Nová zelená úsporám má široký záběr, neboť na podporu má nárok každý, kdo vlastní bytovou jednotku v České republice, ovšem částky dotací jsou však nižší, takže nemá smysl pro nižší příjmové skupiny. Navíc vzhledem k tomu, že výše finanční podpory není závislá na příjmu, existuje riziko, že dotace dostanou i ti, kteří si tepelné čerpadlo mohou snadno dovolit sami. Proto existuje i její dostupnější varianta Nová zelená úsporám Light pro zranitelné příjemce, tj. důchodce a osoby se zdravotním postižením, osoby pobírající příspěvek na bydlení nebo příspěvek na dítě.
Další odnoží programu Nová zelená úsporám je Oprav dům po babičce, v rámci něhož mohou domácnosti získat finanční prostředky na komplexní zateplení a další energeticky úsporná opatření, včetně výměny starého zdroje vytápění na fosilní paliva za tepelné čerpadlo. Celá dotace je poskytována předem, což je velmi vstřícné vůči příjemcům, zejména sociálně slabým domácnostem. Dotace může být také doplněna nízkoúročeným úvěrem na pokrytí zbývajících nákladů.
Jak Nová zelená úsporám, tak Kotlíkové dotace usnadňují financování nejen tepelných čerpadel, ale také kotlů na biomasu jako nízkoemisních alternativ. Financovat lze také systémy na ohřev vody založené na solární energii.
