Každé čtvrté dítě trpí špatným ovzduším ve vnitřních prostorách. Řešením jsou zateplené a správně větrané budovy

• Čeští žáci kvůli plísním a vlhkosti v budovách každoročně přicházejí o zhruba 13 000 školních dnů, přičemž každé čtvrté dítě je vystaveno alespoň jednomu ukazateli špatného ovzduší ve vnitřních prostorech, vyplývá ze studie.
  
  
• Odhad ekonomických nákladů spojených s působením vlhkosti a plísně na zdraví dětí napříč celou EU lze v příštích 40 letech vyčíslit zhruba na 62 miliard dolarů.
  
  
• 12. března proběhlo hlasování Evropského parlamentu o klíčové směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD). Její finální schválení může vést k rozsáhlým renovacím nebytových budov, vč. škol a nemocnic, po celém Česku. Směrnici musí schválit ještě Rada EU.

Revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov, která by měla vést k rozsáhlým renovacím veřejných i soukromých budov, přichází v době, kdy odborníci z oblasti zdravotnictví, stavebnictví i školství varují před dopady špatného stavu školních budov i rodinných a bytových domů na zdraví českých dětí.

Česko má totiž jeden z nejstarších stavebních fondů v Evropě. Přes 75 % bytových domů se potýká se špatnými izolačními podmínkami, navíc 60 % bytů postavených před rokem 1980 je zatepleno pouze částečně nebo vůbec.

Studie Rand Corporation prokázala, že české děti přijdou ročně kvůli vystavení nadměrné vlhkosti a plísním v interiérech o přibližně 13 000 školních dnů. Ze studie dále vyplývá, že každé čtvrté dítě v Česku je vystaveno alespoň jednomu ukazateli špatného ovzduší, jako jsou vlhkost, plísně nebo znečištění vzduchu, ve vnitřních prostorech, přičemž ekonomické náklady spojené s působením vlhkosti a plísní na zdraví dětí lze v příštích 40 letech napříč celou EU odhadnout na 62 miliard dolarů. Vysokému počtu promeškaných školních dní by se přitom dalo předejít např. zkvalitněním izolace budovy, ať už se jedná o školu či rodinný dům, ve kterém dítě bydlí.

MUDr. Jan David, Ph.D., pediatr a odborný asistent 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, k problematice uvedl:

„Vnitřní prostředí hraje pro zdraví dětí významnou roli, zejména když v daných prostorech tráví hodně času. Děti jsou na vnější vlivy ze své podstaty mnohem citlivější. Při pravidelném pobytu v budovách s nedostatečnou izolací nebo možností větrání, např. ve vybraných školách, pozorujeme u dětí vyšší výskyt respiračních obtíží a rozšíření alergických onemocnění. Řešení těchto problémů prostřednictvím rekonstrukcí může výrazně přispět k celkovému zlepšení zdravotního stavu a studijních výsledků žáků, snížení jejich absence a zlepšení studijního prostředí,“

Finální hlasování zemí EU o směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD), se uskuteční v následujících měsících. V případě, že bude směrnice schválena, bude stanoven akční plán renovací, pro Česko to může znamenat, že bude muset do roku 2030 zrenovovat 16 % nebytových budov s těmi nejhoršími parametry vč. škol, nemocnic apod., do roku 2033 poté bude nutno zrenovovat až 26 %.

Mgr. Jan Goll, ředitel ZŠ Český Dub, okomentoval situaci:

„Naše škola nutně potřebuje rekonstrukci. V současnosti se potýkáme s únikem energií a absence řádné izolace fasády i nemožnost častého větrání výrazně ovlivňují komfort a hygienické podmínky během vyučovacích hodin. Připravovaný zákon EU pro rozsáhlé renovace by nám mohl konečně umožnit realizaci tolik potřebné rekonstrukce. Ačkoli jsme neobdrželi žádné stížnosti, nemám pochyb o tom, že současný stav našich budov do jisté míry ovlivňuje pohodu a soustředění našich studentů,“

V EU, ale i v Česku již existují případy škol renovovaných v konceptu pasivních staveb, které mohou býti inspirací pro plošné řešení.

Technologie pasivního domu je stavební řešení, které klade důraz na kvalitu vnitřního prostředí, energetickou účinnost a upřednostňuje vysokou úroveň izolace, vzduchotěsnosti a řízeného větrání. Cílem těchto projektů je minimalizovat spotřebu energie na vytápění a chlazení a zároveň zajistit příjemné vnitřní prostředí.

Česká vláda nedávno novelizovala vyhlášku, která zavádí povinné měření kvality vzduchu ve třídách. Přestože mají kvalita vzduchu a větrání zásadní význam, jsou vyhovující pouze u zrekonstruovaných budov, které umožňují účinné větrání, a tím zabraňují rozvoji mikroorganismů, jako jsou např. plísně. Hloubkové renovace umožňují jak snížení spotřeby energie budovy, tak i účinnější větrání.

Michal Čejka, konzultant pro úspory energií ve společnosti Centrum pasivního domu, uvedl:

„Správně provedená renovace školních budov zahrnuje také instalaci řízeného větrání s rekuperací tepla, které ve třídách zajistí stálý přívod čerstvého vzduchu předehřátého na příjemnou teplotu. V kvalitně izolovaných a správně větraných budovách je proto zdravé a příjemné vnitřní prostředí, což má pozitivní vliv na zdraví dýchacích cest dětí i na celkovou pohodu ve škole. Potřeba energie na vytápění a chlazení zůstává přitom velmi nízká,“

——————————————————————————————————————–

Odkaz na studii: https://www.rand.org/pubs/research_reports/RR3256.html

Směrnice o energetické náročnosti budov

Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) je projednávaný právní předpis EU, který představuje akční plán na renovaci evropských budov a zavádění technologií, jako jsou tepelná čerpadla a solární panely, s cílem snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů.

Česká vláda bude na základě směrnice EPBD zodpovědná za vypracování národního plánu modernizace českých domů, škol, nemocnic a dalších budov. Budovy, s největší spotřebou energií, dostanou přednost, aby se obyvatelé vyhnuli vysokým účtům za energii a energetické chudobě. Směrnice EPBD české budovy zároveň zmodernizuje a zvýší jejich odolnost a hospodárnost.

V Evropském parlamentu byla v březnu 2023 směrnice EPBD schválena drtivou většinou hlasů. Po pozměňovacích návrzích v závěrečném třístranném jednání 7. prosince a kladném hlasování Rady 20. prosince se závěrečné hlasování v Evropském parlamentu plánuje na únor 2024.

Vliv stavu budov na zdraví

Mezi vlhkostí a plísněmi ve vnitřním prostředí a respiračními příznaky a astmatem existuje jednoznačný vztah. U lidí žijících v budovách, které jsou v nevyhovujícím stavu je o 40 % vyšší pravděpodobnost onemocnění astmatem.

Vlhkost prostředí úzce souvisí s dětskými nemocemi. Studie prokázala, že děti, které v posledních 3–5 letech žily ve vlhkém bytě, měly více než dvakrát vyšší pravděpodobnost výskytu problémů s hrudníkem, dýcháním, astmatem nebo bronchitidou než děti, které špatným podmínkám bydlení vystaveny nebyly.

Výzkum odhalil, že nadměrné teploty ve třídách představují zdravotní a bezpečnostní riziko. Nadměrné teplo může zhoršit stávající zdravotní potíže. Bylo také prokázáno, že nadměrné teplo ve třídách má vliv na učení žáků, kdy zvýšení teploty o 1 °C vede ke zhoršení učení o 2 %. Znevýhodnění žáci také trpí až třikrát větším dopadem nadměrných teplot než ostatní.

Zlepšení izolace stávajících budov přispívá k suššímu a teplejšímu vnitřnímu prostředí, zlepšení vlastního zdravotního stavu, snížení počtu vynechaných dnů ve škole nebo v práci, nižšímu množství návštěv u praktického lékaře a omezení počtu hospitalizací s respiračními potížemi. Snižuje se také výskyt astmatu, senné rýmy, zánětu dutin a hypertenze.

V kombinaci se zlepšeními, jako jsou opatření na podporu účinnějšího a přirozenějšího světla, mohou prospívat i duševnímu zdraví a produktivitě.